Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paripteris gigantea

Paripteris gigantea

Vějíře jsou velké a bývají několikrát zpeřené. Postranní vějířky mají dlouze kopinatý obrys a jsou složeny z velkých jazykovitých lístků, silně ke špici zúžených. Bývají až 40 mm dlouhé a 15 mm široké. Konce mají tupě zašpičatělé. Na bázi jsou srdčitě zaškrocny a na vřetena přisedají kolmo. Bývají obvykle srpovitě prohnuty, s konci směřujícími k vrcholu vějířků. Střední žilka je slabá, zasahuje nejvýše do 2/3 délky lístků, z ní se oddělují velmi husté a jemné postranní žilky, mnohokrát vidličnatě dělené, které jsou vějířovitě rozloženy v ploše lístků; k okrajům směřují v ostrém úhlu. V horní polovině lístků je tedy žilnatina vějířovitá. Koncové lístky jsou velmi malé, vždy dva, přibližně stejného tvaru jako ostatní ve vějířcích. Lístky tohoto druhu většinou nalézáme izolovaně, zpravidla nahromaděné ve velkém množství, jen ve velmi vzácných případech přisedlé na vřetenech. Mezilístky, vyrůstající na silnějších vřetenech mezi postranními vějířky, jsou okrouhlého tvaru, s vějířovitou žilnatinou. Nalézáme je také izolovaně, společně s ostatními lístky.

Výskyt: hojně ve vyšších vrstvách sedlových, sušských, podstatně méně ve vrstvách doubravských.